Existují dvě základní kategorie membrán: porézní a neporézní, které sice fungují odlišně ale plní stejnou funkci.

Porézní membrána (např. Gore-tex) je tvořena látkou tkanou tak, že vzniknou miniaturní otvory. Tyto dírky jsou dostatečně malé na to, aby nevpustily ani kapku vody zvenčí, ale zároveň dostatečně velké na to, aby propustily vodní páru (pot) zevnitř. Tato membrána nebývá strečová, aby nedocházelo k deformacím děr při roztažení.

Neporézní membrána (např.Dermizax) neobsahuje žádné dírky. Zajišťuje, že z vnější strany nepronikne tekutina, zatímco z vnitřní strany přijme vytvářenou tělesnou vlhkost a odvede ji ven na principu změny tlaku. Je strečová a také velmi odolná vůči mechanickému poškození a nečistotám, proto se často využívá v zimní nebo trekové obuvi.

Díky svým unikátním vlastnostem jsou membrány široce využívány při výrobě sportovního oblečení. Lyžařské bundy, lyžařské kalhoty, oblečení na skialpy nebo běžkařské softshellové oděvy excelují při odolávání srážkám, větru a nízkým teplotám. Toto funkční oblečení lze s jistotou nosit nejen na sjezdovkách a horských stezkách, ale také v městském prostředí. Bez ohledu na to, zda se věnujete zimním sportům jako je lyžování, skialpinismus, běžky, cyklistice nebo trekování, membránové oblečení poskytne spolehlivou vrstvu ochrany v nepříznivých povětrnostních podmínkách. membrán existuje nepřeberné množství. Jejich použití a výběr se řídí nejen jejími specifickými vlastnostmi, jako extrémní prodyšnost, pružnost, nebo vysoká nepromokavost, větru-odolnost apod, ale též podmínkami při kterých mají sloužit.

Mezi mnoha používanými membránami patří k nejlepším GORE-TEX, eVent nebo Dermizax.

Výhody membránového oblečení

• Voděodolnost: Hlavním benefitem membránového oblečení je jeho schopnost odolávat vodě při zachování prodyšnosti. To je klíčové při venkovních aktivitách v zimě nebo deštivém počasí.

• Prodyšnost: Membránové materiály jsou navrženy tak, aby propouštěly vodní páru od těla ven. To udržuje pohodlnou teplotu a minimalizuje pocení.

• Větruvzdornost: Navíc k ochraně před deštěm jsou membránové materiály i větruvzdorné, což zvyšuje celkovou odolnost oblečení v nepříznivých podmínkách.

• Lehkost a pohyblivost: V porovnání s některými tradičními materiály jsou membránová oblečení často lehčí a poskytují větší pohyblivost.

Parametry membrán a jak se v nich orientovat

Vodní sloupec

Hodnota vodního sloupce znamená kolika milimetrům vody (v mm/cm2) je oblečení schopné odolat, než promokne. Běžným lyžařům budou stačit hodnoty do 10 000 mm. Náročnější lyžaři nebo skialpinisté, kteří jezdí často v terénu nebo nepříznivých podmínkách, by měli volit vodní sloupec spíše vyšší, a to v rozmezí od 10 000 do 20 000 mm.

Všechny membránové věci by měly obsahovat také úpravu zvanou jako DWR (Durable Water Repellent). To znamená garanci, že i svrchní materiál bude dlouhodobě vodoodpudivý. Bez této speciální úpravy by oblečení zdaleka nebylo tak odolné. Zatímco membrána má za úkol (alespoň do určité míry) zamezit pronikání vody, DWR aktivně vodu odpuzuje ze svrchní látky a tím ochraňuje jí i šetří membránu… Jak to poznáte na bundě? Jednoduše tak, že na povrchu látky se při dešti vytváří kapky vody, které se nevstřebávají do látky, ale sklouzávají po povrchu oblečení. Tyto dva komponenty k sobě prostě patří, poskytují nám optimální odolnost proti vodě a drží nás v suchu a pohodlí.Na nepromokavost membrány však má vliv mnoho faktorů, jako vlhkost v okolí těla, vlhkost ovzduší, ale i tlak vyvíjený na tkaninu s membránou.

Prodyšnost

Důležitým atributem je také prodyšnost. Pokud nebude oblečení dostatečně prodyšné, budete se v něm příliš potit, protože teplo z vašeho těla nebude mít kam utéct. Prodyšnost se udává v gramech na metr čtvereční za 24 hodin. Pro běžné lyžaře je vhodná prodyšnost lyžařských bund okolo 7 000 g/m2/24 hod. Aktivnější lyžaři ocení hodnotu prodyšnosti vyšší až do 15 000 g/m2/24 hod. U lyžařských kalhot naopak můžeme sáhnout po nižších hodnotách prodyšnosti okolo 5 000 g/m2/24 h.

Laminace membrán

• 2L laminace: Jedná o materiál s dvěma vrstvami. Vnější vrstva je vyrobena z látky, která slouží k ochraně membrány před poškozením, zatímco vnitřní vrstva představuje samotnou membránu. 2L membrány se často schovávají v cenově dostupnějším oblečení, kde se často používá přídavná síťovina z vnitřní strany. Tato membrána se rovněž využívá při výrobě zimních bund, kde je membrána obklopena tepelně izolačním materiálem, jako jsou vlna, peří nebo syntetika. Její výhodou je především nízká hmotnost a cenová dostupnost.

• 2.5L laminace: Vnitřní strana je navíc obohacena nástřikem nebo jinou úpravou, která slouží k mechanické ochraně vrstvy s membránou. Využívá se u záložních a lehkých bund, a to díky své lehkosti, tenkosti a schopnosti být snadno sbalitelný.

• 3L laminace: Tyto membrány jsou považovány za nejodolnější. Tvoří je materiál s třemi vrstvami, zahrnující samotnou membránu a látku laminovanou z obou stran. Tento typ laminace poskytuje maximální odolnost. Membrána je chráněna tkaninou ze vnitřní i vnější strany, což zajišťuje vysokou mechanickou odolnost proti prodření. Tento druh laminace se často používá u oděvů určených pro nejnáročnější podmínky. Na druhou stranu však 3L materiál může mít vyšší hmotnost a cenu.

Jak se starat o membránové oblečení

Možná jste narazili na mýtus, který tvrdí, že membránové oblečení není třeba prát. To však není pravda! Někteří výrobci naopak praní doporučují jako důležité (gore-tex). Při sportovních aktivitách lidské tělo kromě vody vylučuje také soli a tuky, které mohou membránu znečistit a negativně ovlivnit její funkci. Proto je důležité i membránové oblečení pravidelně prát. Jak na to?

1. Membránové oblečení můžete prát v pračce podobně jako ostatní syntetické materiály – ideálně při maximální teplotě 40 °C, s použitím tekutého pracího prostředku určeného pro syntetické textilie (bez změkčovadel, aviváže nebo bělidla) a bez ždímání. Lepší je prát oblečení častěji s menším množstvím pracího prostředku.

2. Vyprané oblečení nechte volně proschnout. Pokud máte sušičku, můžete v ní oblečení sušit při nízké teplotě po dobu zhruba 20-30 minut. Teplem se obnovuje účinnost DWR úpravy.

3. Po každém 2-3 praní je vhodné oděv naimpregnovat. Impregnace vytváří na povrchu látky ochranný film, čímž chrání textil před vnějšími vlivy, aniž by omezovala jejich prodyšnost.

4. Existují impregnace které se přidávají přímo do praček místo aviváže, nebo v podobě sprejů a to aplikovaných na vlhké nebo i suché látky. Některé je potřeba i zažehlit, ale v tomto případě se vždy řiďte pokyny na etiketě výrobce textilie!

Pravidelná údržba, včetně správného praní a impregnace, je klíčová pro uchování funkcionality.